Proč Dáma? Protože je to víc než jen hra.

Dáma je jednou z nejstarších strategických her na světě – její stopy sahají až do starověkého Egypta a její pravidla byla známa již ve středověku. Po staletí doprovázela lidi jako zdroj zábavy, ale také jako škola logického myšlení, trpělivosti a plánování několika tahů dopředu.

Pro děti je Dáma skvělým cvičením pro mysl: učí je pozorování, soustředění a rozhodování. Pro starší lidi je skvělou formou aktivace paměti a kognitivní flexibility. A pro všechny - příležitostí ke klidnému, analogovému okamžiku ve světě plném digitálních podnětů.

Proč počítač nehraje jako mistr světa?

Naše první verze této hry byla zveřejněna na internetu kolem roku 2002 jako zábavní část webových stránek jedné restaurace ve Štětíně (Polsko). Dalo by se říci, že jde o archeologický nález. Jediné originální verze se dochovaly pouze ve Wayback Machine. Je totiž těžké najít v soukromých archivech něco, co bylo vytvořeno před více než 20 lety. Bylo to tedy zhruba před několika miliony řádků kódu

Ukázalo se, že původní kód z této programátorské doby dávno minulé stále funguje. Samozřejmě byla provedena hloubková renovace, aby byl kód přizpůsoben současnosti, ale všechny předpoklady logiky pohybů, odpovědí počítače nebo dokonce jednoduché grafiky byly zachovány. Ačkoli tehdy grafika byla tvořena soubory .gif, dnes se používají pravidla css. Záměrně jsme se vzdali pokročilých algoritmů umělé inteligence, minimaxů nebo ořezávání alfa-beta. Proč? Protože nejde o boj s neporazitelnou mašinérií, ale o skutečnou hru.

Počítač v této verzi nemyslí deset tahů dopředu. Navíc, tak opravdu, to vůbec nemyslí. Jsou to jen nejjednodušší řešení možných tahů. Někdy dělá chyby, někdy nevyužije nejlepší šanci – protože tak to v reálném světě chodí: jednou se vyhrává, jednou se prohrává. Ne vždy se využije nejlepší příležitost. Ale byla to opravdu ta nejlepší??? A právě v tom spočívá radost ze hry – ne v dominanci, ale ve společném trávení času, v napětí před tahem, v radosti z malého vítězství.

Hrajte pro radost. Pro dětství, které v sobě stále nosíte. Nebo pro dítě, které právě objevuje, že svět lze přece jen porazit – i když jen na šachovnici v Dámě. Ale kdo ví, co bude dál?